OPUS - O

🕊️ Řády a jejich kláštery v Olomouci!

ℹ Ve spolupráci OPUS - O & Societas unitarianorum amicorum jsme si pro vás připravili unikátní seriál mapující kláštery a řády spojené s Olomoucí! Každé pondělí tak bude vycházet další díl, kde naleznete úvodní grafiku s letopočtem příchodu řádu do Olomouce, jeho dominantním svatým, klášterem, kde v Olomouci působili, a jeho znakem. V textu pak na vás bude čekat jak obecná historie daného řádu, tak jeho konkrétní působení a případně i současnost v Olomouci.

✝️ 3. Augustiniánky: nejstarší ženský klášter v Olomouci

Augustiniánky se řídí řeholí svatého Augustina z Hippo, sepsanou kolem roku 400 – jedním z nejstarších pravidel řeholního života vůbec. Na jejím základě později vzniklo hned několik různých řádů, mužských i ženských, které přitom mezi sebou nejsou přímo institucionálně spojené.

A tady je na místě malé překvapení: zatímco mužská větev, augustiniáni kanovníci, má v Čechách svou první doloženou kanonii až od roku 1333 v Roudnici nad Labem, ženský klášter augustiniánek v Olomouci existoval už o více než sto let dřív.

Založen byl u kostela svatého Petra na Předhradí mezi lety 1207 a 1213 – prameny se rozcházejí, zda zakladatelem byl biskup Robert, nebo zda za vznikem stála spíše Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. Tak či onak jde patrně o vůbec nejstarší doloženou klášterní komunitu žijící podle augustiniánské řehole na našem území – Olomouc tu tedy tentokrát nebyla tou, kdo na nový řád čekal, ale místem, kde všechno začalo.

Augustiniánky u svatého Petra sídlily do roku 1267 – tou dobou se kostel sv. Petra vrací k obyčejné farní funkci a řeholnice si budují vlastní, samostatný klášter s kostelem svatého Jakuba, hned za tím původním. Nový konvent je poprvé zmiňován roku 1272.

U svatého Jakuba pak augustiniánky zůstaly až do druhé poloviny 16. století, kdy jejich vyprázdněný klášter převzali minorité – ti zase svůj dosavadní, o něco starší konvent (původně na dnešním nám. Republiky) přenechali výměnou jezuitům a jejich nově zakládané akademii (dnešní univerzitě). Přesný rok, kdy augustiniánská komunita u sv. Jakuba zanikla nebo byla zrušena, se z dostupných pramenů nepodařilo určit. Řád jako takový – tedy ženská augustiniánská větev v této konkrétní podobě – v českých zemích dnes už nepůsobí.

📜 Všechny obrázky použité na úvodní grafiku jsou přístupné skrze: Wikimedia Commons.

⚜️ Michalská 3 – Dům U Bílého klobouku ⚜️

Kloboučnické řemeslo dalo domu jméno – jenže hostinec U Bílého klobouku fungoval na Michalském vrchu už předtím, než se sem jediný doložený kloboučník vůbec přistěhoval. Skromný rohový dům si prošel řadou řemesel od výroby hracích karet po kožešnictví, a kolem roku 1623 potkal jednoho z jeho majitelů osud, kterému se tehdy nechtěl vystavit nikdo: přišel o dům poté, co z Olomouce uprchl.

❓ Proč jméno domu podle všeho nesouvisí s jediným doloženým kloboučníkem, který v něm bydlel?

❓ Co se stalo s domem Kryštofa Kolmüze poté, co roku 1623 opustil Olomouc?

❓ Který dům ve Ztracené ulici se v zápisech o Michalské 3 opakovaně objevuje jako orientační bod?

⬇️ Více v připnutém komentáři.

📖 Zdroje: W. Nather (2007), NPÚ – Památkový katalog (č. 1000123505).

Sokolská 2 – Dům manželů Deutschových

⚜️ Skromný rohový domek na Bělidlech dnes nikdo nehledá – zmizel už na sklonku 19. století. Po staletí ho obývali drobní tkalci a soukeníci, než ho během jediného roku nahradila honosná nájemní stavba, kterou si nový majitel užil sotva pět let.

❓ Jak se jmenovala zaniklá ulička, která kdysi vedla od tohoto domu k olomoucké hradbě?
❓ Která rodina vlastnila starý rohový domek nepřetržitě déle než třicet let?
❓ Kdo se na stejném místě na konci století pokusil postavit ještě třetí, tentokrát třípatrový dům – a s jakým dalším již představeným domem ho můžeme spojit?

⬇️ Více v připnutém komentáři.

📖 W. Nather (2007); P. Zatloukal, Meditace o architektuře (2016)

🕊️ Řády a jejich kláštery v Olomouci!

ℹ Ve spolupráci OPUS-O & Societas unitarianorum amicorum jsme si pro vás připravili unikátní seriál mapující kláštery a řády spojené s Olomoucí! Každé pondělí tak bude vycházet další díl, kde naleznete úvodní grafiku s letopočtem příchodu řádu do Olomouce, jeho dominantním svatým, klášterem, kde v Olomouci působili, a jeho znakem. V textu pak na vás bude čekat jak obecná historie daného řádu, tak jeho konkrétní působení a případně i současnost v Olomouci.

✝️ 2. Premonstráti: nejdéle působící řád v Olomouci

Premonstráti, řeholní kanovníci žijící podle augustiniánské řehole, vznikli roku 1120 ve francouzském Prémontré – jejich zakladatelem byl svatý Norbert, muž, který spojil klášterní modlitbu s aktivní službou farnostem. Papež Honorius II. řád jako samostatný potvrdil roku 1126.

Do českých zemí je přivedl, možná trochu překvapivě, právě olomoucký biskup: Jindřich Zdík. Roku 1143 založil na pražském návrší Strahov první premonstrátský klášter v zemi – s podporou knížete Vladislava II. a jeho ženy Gertrudy. Strahovský klášter zůstává centrem řádu dodnes.

Do Olomouce se premonstráti dostali pozoruhodně rychle – už o sedm let později, roku 1150 (respektive kolem roku 1151), kdy nahradili benediktiny na Klášterním Hradisku. Dává to jistou logiku: muž, který stál za založením Strahova a přivedením nového řádu do Čech si je jistě přál i u sebe doma. Papež Hadrián IV. pak novou kanonii potvrdil už roku 1155.

Klášter Hradisko sloužil premonstrátům až do roku 1784, kdy ho zrušil Josef II. – dnes v budově sídlí nejstarší vojenská nemocnice v zemi. Řád v Olomouci ale úplně nezmizel: dodnes spravuje poutní místo na Svatém Kopečku. V celé České republice jsou pak premonstráti nepřerušeně aktivní už bezmála devět set let – na Strahově, v Teplé, Želivi, Nové Říši a Milevsku.

📜 Všechny obrázky použité na úvodní grafiku jsou přístupné skrze: Wikimedia Commons.

Horní náměstí 27 – Dům U Goliáše

⚜️ Kolemjdoucí na západní straně Horního náměstí dnes vidí honosnou secesní budovu, která ještě donedávna sloužila jako pobočka pošty. Jenže pod jejími základy zmizely hned dva starší domy s bohatou minulostí – jeden nesl přes sto let jméno podle biblického obra a bydlel v něm i velitel olomoucké pevnosti, druhý zase provázel spor o poddanství a čarodějnický proces.

❓ Víte, jaký zločin se odehrál před jedním z těchto domů v prosinci 1593?
❓ Jak skončil spor mlynáře Viléma Tasslera o to, zda je či není nevolníkem moravského šlechtice?
❓ Proč musely oba starší domy na tomto místě v roce 1912 ustoupit novostavbě?

⬇️ Více v připnutém komentáři.

📖 W. Nather (2007); P. Zatloukal, Meditace o architektuře (2016)

28. října 9 – ASO II.

⚜️ Kolemjdoucí dnes míjí ulici 28. října, aniž by tušili, že tu kdysi stál skromný měšťanský dům, který přečkal švédskou okupaci i požáry – než musel ustoupit jedné z nejúspěšnějších obchodních značek první republiky.

❓ Víte, který olomoucký dům musel roku 1937 ustoupit jedné z nejúspěšnějších obchodních firem meziválečného Československa?
❓ Co prozrazuje pozůstalost postřihače suken Pavla Hubela z roku 1618 o výzbroji tehdejšího olomouckého měšťana?
❓ Jak souvisí tento dům s rodinou pokřtěného žida z Prostějova?

⬇️ Více v připnutém komentáři.

📖 W. Nather (2007); NPÚ – Památkový katalog (č. 1000122150); Olomoucký deník, Vyluštění historické hádanky: ASO (olomoucky.denik.cz, 2008); M. Tichák, in: Olomoucký REJ (olomoucky.rej.cz)

🏠 Dnes bychom vám rádi představili projekt Poznej domy (https://poznejdomy.cz/), který mapuje domy se zajímavým příběhem po celé České republice.

🗺 Na interaktivní mapě najdete stovky domů, ke kterým je připravena stručná historie, a k tomu i tematické trasy s audioprůvodcem 🎧, výzvy za navštívené domy 🏆 nebo profily architektů, vlastníků a firem spojených s jednotlivými stavbami.

Stačí se zaregistrovat a s mobilem v ruce můžete vyrazit poznávat.

S Poznej domy už nějakou dobu spolupracujeme a rádi vidíme, že podobných projektů kolem historie a architektury přibývá – takové iniciativy si zaslouží pozornost a podporu 🙌. Ve spolupráci tak postupně rozšiřujeme jejich databázi v Olomouci a okolí.

Mrkněte na jejich web i na Facebook: poznejdomy.cz

🕊️ Řády a jejich kláštery v Olomouci!

ℹ Ve spolupráci OPUS - O & Societas unitarianorum amicorum jsme si pro vás připravili unikátní seriál mapující kláštery a řády spojené s Olomoucí! Každé pondělí tak bude vycházet další díl, kde naleznete úvodní grafiku s letopočtem příchodu řádu do Olomouce, jeho dominantním svatým, klášterem, kde v Olomouci působili, a jeho znakem. V textu pak na vás bude čekat jak obecná historie daného řádu, tak jeho konkrétní působení a případně i současnost v Olomouci.

✝️ 1. Benediktini: první řeholníci na olomoucké půdě

Benediktinský řád stojí na počátku celého západního mnišství. Založil ho svatý Benedikt z Nursie kolem roku 529 v Monte Cassinu a jeho řehole – ora et labora, modli se a pracuj – se stala vzorem prakticky pro všechny pozdější mnišské komunity v Evropě.

Do českých zemí přišli benediktini už na úsvitu naší křesťanské historie. Nejstarší doložený klášter u nás je ženský konvent svatého Jiří na Pražském hradě, založený kolem roku 976 kněžnou Mladou. První mužský klášter pak vznikl roku 993 na Břevnově, z podnětu knížete Boleslava II. a biskupa Vojtěcha.

Do Olomouce dorazili benediktini o 85 let později – roku 1078. Zakladatelský pár, moravský kníže Ota I. Sličný a jeho manželka Eufemie, uherská princezna, věnovali nově budovanému klášteru na návrší nad řekou Moravou zasvěcení svatému Štěpánovi – patrně i s ohledem na Eufemiiny uherské kořeny, vždyť právě svatý Štěpán byl prvním uherským králem a patronem jejich rodné země. Slavnostní vysvěcení kostela proběhlo 3. února 1078 za přítomnosti knížete Vratislava a mezi řeholními bratry prý bylo i několik mnichů přímo z Uher. Vznikla tak jedna z vůbec prvních klášterních komunit na Moravě.

Benediktinská epizoda na Hradisku ale netrvala dlouho. Po pouhých 72 letech, kolem roku 1150, mnichy vystřídal nově příchozí premonstrátský řád – podle tradice na přání umírajícího biskupa Jindřicha Zdíka – a benediktini se do Olomouce už nikdy nevrátili. V celé zemi ale jejich příběh nekončí: benediktini dodnes žijí a modlí se na Břevnově, v Rajhradě a v pražských Emauzích, tedy přesně tam, kde jejich cesta českými zeměmi před více než tisíc lety začala.

📜 Všechny obrázky použité na úvodní grafiku jsou přístupné skrze: Wikimedia Commons.

⚜️ 8. května 35 – Bývalá Městská tiskárna ⚜️

Dům na Mořickém náměstí dnes působí jako spořádaný klasicistní měšťanský dům mezi mnoha podobnými. Jenže právě tady stávala po více než sto padesát let jediná knihtiskárna v Olomouci – a po dlouhá desetiletí i jediná na celé Moravě. Vystřídala se v ní řada tiskařských rodů i dalších majitelů, přežila požár, švédskou okupaci i městský bankrot, než skončila jako soukromý dům bohaté měšťanky.

❓ Víte, za jaký "zločin" byl olomoucký tiskař v roce 1644 odsouzen k pětihodinové "jízdě na oslu"?
❓ Kolik desetiletí měla tady sídlící tiskárna na celé Moravě monopol?
❓ Jak skončilo hospodaření posledního soukromého majitele tiskárny, po němž si dům nakonec vzalo pod svá křídla samo město?

⬇️ Více v připnutém komentáři.

📖 W. Nather, Kronika olomouckých domů, (2007); P. Zatloukal, Meditace o architektuře (2016); NPÚ – Památkový katalog, ÚSKP 13677/8-3674 (čp. 498)

⚜️ Pekařská 9 – Dům Anny Badstuberové

Ještě na počátku 19. století stály na Pekařské ulici na místě dnešního domu č. 9 dvě samostatné budovy s právem vařit pivo. V jeden dům je spojil pekař – ale tvář, kterou dům nosí dodnes, mu dala až žena, ze které se mezitím stala baronka.

❓ Věděli jste, že dům na Pekařské 9 vznikl spojením dvou samostatných domů, které tu stály vedle sebe už od 16. století?
❓ Co všechno se dochovalo v pozůstalosti bývalého úředníka mincovny, který v domě bydlel v polovině 17. století?
❓ Věděli jste, že olomoucký lékař, který v domě bydlel, třicet let léčil chudé i bohaté, aniž by měl od města stanovený plat?

⬇️ Více v připnutém komentáři.

📖 W. Nather, Kronika Olomouckých domů II (2007), s. 130–131; P. Zatloukal, Meditace o architektuře – Olomouc, Brno, Hradec Králové 1815–1915 (2016).