AKOR

„Ve své práci už několik let nejsem spokojená. Je mi čtyřicet šest, mám slušnou pozici, pravidelný příjem a vůbec netuším, co bych dělala místo toho. Zároveň si neumím představit, že na tomto místě budu pracovat dalších patnáct let.“ Poznáváte se v tom?

👉 Odkaz na nový článek najdete v komentářích

O koučinku se dá mnoho načíst. Jeho metodika a principy působí na první pohled srozumitelně a koučovací otázky někdy až překvapivě jednoduše. Skutečná obtížnost se ukáže ve chvíli, kdy před vámi sedí člověk se svým tématem a vy máte vést rozhovor bez rad, skrytého hodnocení a vlastní představy o správném řešení. Tehdy většina lidí zjišťuje, že koučink vyžaduje zcela jiný způsob práce s pozorností, než na jaký jsme v běžné komunikaci naučení a zvyklí...

👉Odkaz na článek v komentáři!

👉Jak vypadá prostor, ve kterém se člověk učí koučink, pro nás není detail.👈

Ve výcviku koučinku se účastníci neučí jen teorii nebo jednotlivé techniky. Učí se být plně přítomní. Vnímat druhého člověka bez potřeby okamžitě radit. Ustát silnější emoce. Přijímat zpětnou vazbu. Všímat si vlastních reakcí, návyků a automatismů, které si do té doby možná ani neuvědomovali.

To všechno vyžaduje klid, soustředění a pocit bezpečí.

Proto v AKOR® věnujeme velkou pozornost také prostředí, ve kterém výcvik probíhá. Víme, že prostor ovlivňuje naši schopnost koncentrace, míru napětí v těle i to, jak snadno se dokážeme otevřít učení.

Není jedno, jestli tréninkový rozhovor probíhá v klidné oddělené místnosti, nebo v rohu kanceláře, na chodbě či u stolu, kolem kterého pořád někdo prochází. Učení koučovacího přístupu potřebuje podmínky, ve kterých se lidé mohou opravdu soustředit na sebe, na druhého i na samotný proces.

Postupně jsme vytvořili prostor, který odpovídá tomu, co se ve výcviku skutečně děje.

Máme hlavní místnost pro společnou práci, tři menší samostatné místnosti pro trénink koučovacích rozhovorů, kuchyňku a prosluněnou terasu s bylinkami. Účastníci tak mohou pracovat v malých skupinách v soukromí, bez rušení a s dostatečným zázemím.

Když po lidech chceme, aby se učili skutečně vnímat druhého člověka, potřebují prostředí, ve kterém mohou být sami klidnější, soustředěnější a vnímavější.

Naše prostory dál upravujeme podle toho, co účastníkům pomáhá: kde potřebují více světla, kde více klidu, kde lepší zázemí nebo větší pocit soukromí.

Mozaiku výcviku promýšlíme do detailu. Jsou to často právě detaily, které rozhodují o tom, jestli se člověk může opravdu plně ponořit do procesu učení se nových věcí.

👉Někdy se ptáme s dobrým úmyslem a přesto druhého nevedeme k přemýšlení, ale k obhajobě. Otázka sama o sobě totiž ještě neznamená podporující rozhovor. Může v sobě nést radu, tlak na řešení nebo skrytý soud.

📝 Místo:
„Proč jsi to neudělal(a) jinak?“
Se ptejme:
„K čemu bys v té situaci chtěl(a) směřovat?“

📝 Místo:
„Neměl(a) bys prostě nastavit hranice?“
Se ptejme:
„Jaké možnosti v té situaci vidíš?“

👉Dobrý rozhovor není o tom, dostat druhého tam, kam chceme my, ale dát příležitost k tomu, aby si našel odpověď on sám.

…protože u nás učíme koučink tak, aby fungoval i po skončení kurzu. 🌱

Těší nás vidět, jak se vaše koučovací dovednosti v čase rozvíjejí. Jak se z prvních zkušeností stává jistota a jak se naučené postupy přetavují ve vlastní koučovací styl. ✨

Praxe, reflexe, supervize i poslechy nahrávek a mnoho drobných uvědomění, která pomáhají koučování ještě více ukotvit... ⚓

Děkujeme všem absolventům, kteří se k nám vracejí. Máme radost, že můžeme být součástí vaší další koučovací cesty. 🍀🫶

👉 Víte poměrně přesně, co potřebujete změnit, a přesto se nic zásadního neděje? ¨

👉 Připravili jsme pro vás článek, kde se dočtete o tom, proč samotné porozumění nestačí a co vám současný stav poskytuje.

👉 Podíváme se i na to, jak do procesu změny vstupují vaše obavy, zvyky a vnitřní konflikty a jak vám v tom může pomoci kvalitní koučovací rozhovor.

👉 📝 Odkaz na článek najdete v komentářích.

Gratulujeme novým absolventům! 🎉 Přejeme spoustu inspirace a mnoho radosti i úspěchů na vaší další cestě. ☀️📚✨

Nejistota z budoucnosti dnes patří k běžné zkušenosti mnoha lidí. Souvisí s osobním životem, zdravím, vztahy, prací i penězi, ale také s celkovou atmosférou doby. Každý den nás zavaluje obrovské množství zpráv, názorů a obrazových vjemů, které v nás vyvolávají napětí, přestože na většinu z nich nemáme přímý vliv.

👉 Čím jsou v současném světě vnitřní obavy jednotlivců zesilovány?
👉 Jakou roli v tom hrají technologie, sociální sítě a naše potřeba kontroly?
👉 Proč psychická odolnost začíná u velmi konkrétních věcí: spánku, těla, vztahů, práce s pozorností a schopnosti rozlišit, co skutečně patří do naší odpovědnosti?

Čtěte nový článek na webu AKOR® – odkaz v komentáři!

👉Rozštěpení oboru: Dvě větve koučinku

Na základě výše popsaných trendů lze očekávat, že se koučovací obor v příštích letech výrazně rozštěpí na dvě odlišné větve.🌱

⚙️ Koučink utilitární
Koučink utilitární přejde do značné míry do rukou AI agentů. Rychlá, levná a datově podložená podpora v oblastech jako time management, nácvik konkrétních dovedností nebo zvládání rutinních rozhodnutí. Tato forma koučinku bude efektivní, dostupná a pro mnohé situace zcela dostačující.

🧭 Koučink transformační
Koučink transformační zůstane doménou lidí. Tato forma podpory bude postavená na hloubce. Bude napomáhat při zásadních životních změnách, etických dilematech, pocitu prázdnoty nebo ztrátě smyslu. Věci, které ke svému zvládnutí potřebují svůj čas. Právě tato větev bude v příštích desetiletích narůstat na hodnotě i společenském významu. ✨

Výzkumy v oblasti psychologie, neurologie a imunologie ukazují, že chronické potlačování emocí znamená měřitelné fyziologické dopady. Zvyšuje hladinu kortizolu, oslabuje imunitu a zatěžuje kardiovaskulární systém. Potlačené emoce totiž nezmizí. Uloží se v těle. To se projevuje jako svalové napětí, stažený dech, sevřený žaludek, bolesti hlavy atd. Jde velmi často o v těle uzamčené projevy toho, co jsme si nedovolili plně prožít nebo vyjádřit. 🧠 🫶

Americký psycholog Eugene Gendlin, zakladatel přístupu zvaného „focusing“, popsal fenomén, který nazval „felt sense“. Jde o neurčitou, ale naléhavou tělesnou zkušenost, kdy víte, že něco není v pořádku, i když to nedokážete pojmenovat. Je to signál, že se naše vnitřní prožívání a vnější chování rozešly. ✨