FruxNux

Ašvaganda 🤍

Adaptogeny jsou byliny, které zvyšují nespecifickou odolnost vůči vnitřním i vnějším spouštěčům stresu. A ašvaganda (Withania somnifera) je nejvýznamnější adaptogen. V ajurvédě, tradiční indické medicíně, se ašvaganda používá jako rasajána neboli bylinné tonikum pro osvěžení fyzického i duševního stavu člověka. Výzkumy odhalily několik různých aktivních složek Vitánie snodárné , jako jsou alkaloidy (isopelletierin, anaferin, anahygrin atd.), steroidní laktony (withanolidy, withaferiny) a saponiny. [1] Tradičně je tato bylina známá svým silným adaptogenním působením a zvyšováním odolnosti vůči stresu.
Moderní výzkumy potvrdily, že její složky sitoindosidy a withaferiny mají protistresové účinky. Ašvaganda pomáhá při depresi, protože zmírňuje stres a úzkosti. Výzkumy ukázaly, že snižuje zánět a hladiny stresových hormonů a zlepšuje spánek; všechny tyto účinky Vitánie snodárné přispívají k jejímu přirozenému antidepresivnímu působení. Ašvaganda může sloužit jako doplňkový přírodní lék ke konvenční terapii deprese.

Průmyslově zpracované potraviny 🖤

Podle vědce a lékaře Mariána Hajdúcha tvoří ultrazpracované potraviny v Česku 30 až 50 % energetického příjmu – s vyšším podílem u dětí, dospívajících a nízkopříjmových skupin. To Čechy řadí do evropského průměru, je to ale méně než například v USA nebo Velké Británii, kde příjem těchto potravin tvoří zhruba 55 až 60 %.

Podle klinické nutriční terapeutky Markéty Gajdošové se vysoký příjem těchto potravin u dětí odráží v rostoucím výskytu obezity, inzulinové rezistence a nízkého příjmu vlákniny.

Cereálie🖤

Označení cereálie se vžilo pro cereální snídaňové lupínky a jiné tvary, které bohužel obsahují velké množství přidaného cukru, mají nedostatek vlákniny a bílkovin, mají příliš soli, rozhodně je lepší si uvařit kaši, např. ovesnou, pohankovu a dochutit ovocem, ořechovým máslem nebo ořechy.

Musli tyčinky 🖤

Jejich hlavní škodlivost spočívá v klamavém marketingovém image, kdy si lidé myslí, že jí zdravou tyčinku a místo toho nečekaně přijímají množství cukru srovnatelné s běžnými sladkostmi. Tuky jsou v nich ztužené, nezasytí a polevy ani dobře nechutnají a často je v nich glukózo-fruktózový sirup.

Slazené nápoje 🖤

Naše tělo zpracovává tekutý cukr jinak než cukr v pevné stravě. Je to jako rozdíl mezi postupným uvolňováním vody z nasáklé houby a vylitím sklenice naráz. Slazené nápoje způsobují rychlý vzestup hladiny cukru v krvi, přičemž tělu neposkytují téměř žádnou výživovou hodnotu, protože pravidelná konzumace těchto nápojů může vést k přibírání na váze a inzulinové rezistenci.

“Vysoké dávky rychle stráveného cukru aktivují v těle mechanismy, které mohou vést k ukládání viscerálního tuku, jaterní steatóze a metabolické dysfunkci,” vysvětlují autoři studie. Zjednodušeně řečeno – tělo si začne ukládat tuk na nebezpečných místech, a přestává správně fungovat.

Zdroj: https://www.nationalgeographic.cz/veda/slazene-napoje-zdravotni-rizika-studie/

Sója 🤍

Fermentované sójové výrobky

Kvalitní sójové omáčky, mezi které bohužel nemůžeme řadit většinu těch, které jsou běžně dostupné v supermarketech. Namísto fermentace bývají vyrobeny chemickou hydrolýzou.

Tempeh – fermentovaný sójový „sýr“ osobité chuti, kterou třeba milovat. Pro mne ten nejlepší sójový produkt.

Miso, skvělá slaně chutnající pasta k ochucení polévek a pomazánek.

Natto – pro většinu lidí mimo asijský kontinent příliš silně vonící a chutnající fermentovaný sýr, který je však nejlepším zdrojem K2.

Doporučení
Jezte pouze fermentované produkty ze sóji, která není geneticky modifikována.

Nekupujte polotovary, které jsou doplňovány o sóju. Nepoužívejte k vaření sójové maso a mléko.

Pokud sójou nahrazujete konzumaci masa a mléka, hledejte jiné rostlinné zdroje kvalitních bílkovin, jako jsou např. ořechy a ořechová másla a mléka.

Zdroj: margit.cz

Čokoláda 🤍

První čokoládu vyráběli původní obyvatelé střední Ameriky dávno před příchodem Evropanů. Mayové a Aztékové vyráběli kakaové placky nebo připravovali kakaové nápoje. Kakaové boby přivezl do Evropy poprvé Hernán Cortés, který se s čokoládou setkal na dvoře aztéckého krále. Španělské kroniky dobývání Mexika Hernánem Cortézem udávají, že na slavnostní tabuli Moctezumy II., vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanilkou a kořením, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.

Zdroj: Wikipedie