DOMINO

DĚTSKÁ SKUPINA MRAVENIŠTĚ ZLÍN

Jednoho rána se malé mravenčí království proměnilo v zahradu plnou šťavnatých plodů. Malí mravenci se dívali, co v ní všechno je, a našli různé druhy ovoce a zeleniny. Povídali si o tom, jak se ovoce a zelenina jmenuje, a učili se poznávat i jejich barvy.

Mezi všemi plody leželo i jedno krásné jablíčko. Stačilo ho rozříznout a uvnitř se ukázala skrytá hvězdička. Mravenci namáčeli půlky jablíček do temperových barev a otiskovali je na papír, až vytvořili jablíčkový sad.

V trávě se začalo koulet nezbedné jablíčko. Mravenci se k němu přidali a společně se učili pohyb k básničce Jablíčko se kutálelo. Při cvičení se všichni rozhýbali a napodobovali jeho cestu ze stráně.

Netrvalo dlouho a pod jabloněmi se začaly ozývat hudební nástroje. Mravenci vyzkoušeli dřívka, bubínky i rumba koule, ale celou soutěž nakonec vyhrály rolničky. Do jejich cinkání se pak z plna hrdla zpívaly písničky Šel zahradník do zahrady a Měla babka čtyři jabka.

Když utichly i rolničky, usadili se malí mravenci do jednoho velkého kruhu. Červené jablíčko tichounce kolovalo z ruky do ruky. Děti v Mraveništi si tak připomněly všechna jména svých kamarádů.

DĚTSKÁ SKUPINA MRAVENIŠTĚ SLUŠOVICE

Listování v atlasu
Otevřeli jsme obrovský atlas a prstem cestovali po barevných mapách, dokud jsme nenatrefili na Ameriku. Nastoupili jsme do letadla, nabrali vítr a vznesli se vysoko nad oceán, kde mraky vypadaly jako nadýchaná vata.

Kanadské lesy
Přistáli jsme v Kanadě, kde jsou stromy tak vysoké, že z nich bolí za krkem. Všude kolem vonělo jehličí a z dětí se stali strážci divočiny. Tichounce se plížily jako vlci, dupaly po mechu jako velcí medvědi a skákaly přes pařezy jako vznešení losi.

Stavitelé z New Yorku
Vítr nás zavedl do New Yorku, kde nás zdálky vítala Socha svobody. Dostali jsme do rukou hromadu obřích kostek. Stavěli jsme mrakodrapy vyšší než my sami a dávali si pozor, aby nám vysoké věže nespadly.

Sluneční pozdrav z Mexika
Přivítalo nás horké Mexiko, kde rostou kaktusy a sluníčko pořádně hřeje. Vzali jsme barvičky, stříhali, malovali a vyrobili si vlastní obří sombrera. Když jsme si je nasadili na hlavy, nikdo by nepoznal, že jsme z daleka.

Tajemství pralesu
Cesta nás zavedla do husté džungle ve Střední Americe. Všude visely zelené liány a pod námi se rozpínala spletitá překážková dráha plná nástrah.
Když jsme úspěšně prošli všemi zastávkami, zaklapli jsme velký atlas a vrátili se zpět domů, kde už na všechny čeká zasloužený odpočinek.
Vytvořit
Napsat Tereza Švestková

DĚTSKÁ SKUPINA MRAVENIŠTĚ SLUŠOVICE

Vodní hrátky
Léto už sice pomalinku balí kufry, ale my se jen tak nedáme. Vydali jsme se na poslední letní den k vodě a uspořádali parádní vodní hrátky. Přelévalo se, nalévalo, cákalo všude kolem a stavěly se hrady z písku jako na pláži.

Zmrzlinárna
„Co máš na létě nejradši?“
„Sluníčko. A co ty?“
„Já asi zmrzlinu.“
„To je fakt. A jaká příchuť ti chutná?“
„Jahodová, čokoládová, vanilková... takže vlastně úplně všechny.“
Kornoutky už čekaly na papíru a stačilo jen obtisknout kopečky. Každý si jich nadělal přesně toliko, kolik by sám zvládl sníst.

Zmrzlina taje
„Pozor, slunce svítí a zmrzlina taje.“
„Musíme být opatrní, aby se nám úplně neroztopila.“
„Ale to je přesně účel téhle hry. Koukej, vysvětlím ti to. Když je slunce schované za mraky, zmrzlina drží tvar. Jakmile však vykouknou paprsky, začne se roztékat.“
Oči pozorně sledovaly, kdy je slunce schované a kdy vykukuje. Stačil jediný záblesk zpoza mraků a všichni se svalili na zem jako rozteklé zmrzliny.

Co patří k létu?
„Kam uložíme šálu a čepici?“
„Ty přece do tepla nepatří.“
„A kam dáme plavky, nafukovací kruh a sluneční brýle?“
„Ty naopak přesně sem.“
Rozložené kartičky s obrázky čekaly na správné rozdělení. Zvědavé pohledy zkoumaly každý motiv a vybíraly všechno symbolizující teplé měsíce. A chladné zimní drobnosti? Ty musí ještě na chvíli počkat stranou.

Čau prázdniny!
Léto už se blíží ke konci a to znamená jediné, čau prázdniny a hurá zpátky do školy. Zní poslední písnička a přichází poslední taneček, tak pořádně nahlas a do skoku. Rozezněla se hudba a ruce vyletěly nahoru k závěrečnému mávání. Posíláme pusu a zase za rok.

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR ZLÍN, číslo 114, termín: 24. 8. - 28. 8. 2026, téma: VÝPRAVA ZA ZÁZRAKY, den pátý.
Naše velká výprava pomalu končí. Hned ráno jsme se pustili do akce, kdy přišla na řadu nejtěžší šifra celého tábora. Děti hledaly písmenka, skládaly je dohromady, a hlavně pořádně přemýšlely, co se za tajnou zprávou ukrývá. Nebylo to vůbec jednoduché a chvílemi se zdálo, že šifra naše objevitele pěkně potrápí. Nakonec ale společnými silami tajemství odhalili! A čekala je sladká odměna.
Ani odpoledne jsme nezaháleli. Trocha zábavy, další týmová výzva a potom přišel čas na sladké tvoření. Táborníci dostali nelehký úkol – postavit co nejvyšší věž z bonbonů. Stavělo se o sto šest. I když ….. některé bonbony záhadně mizely ještě před dokončením stavby.
A pak už přišel ten okamžik, okamžik loučení. Tak ahoj někdy příště!!

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR ZLÍN, číslo 114, termín: 24. 8. - 28. 8. 2026, téma: VÝPRAVA ZA ZÁZRAKY, den čtvrtý.
Na tento den se objevitelé do začátku těšili. Čekalo nás pořádné koupání! A nadšení bylo opravdu obrovské.
Jakmile jsme dorazili do lázní, začalo vodní dobrodružství. Čvachtání, plavání, potápění i vodní dovádění – zkrátka vody jsme si užili až až! Rozzářené oči táborníků jasně ukázaly, že dnešní výprava se opravdu povedla.
Po vodním řádění bylo potřeba doplnit energii, a tak jsme načerpali síly a odpoledne pokračovali v našem dobrodružství. Tentokrát jsme se na chvíli proměnili v superhrdiny a vytvořili si vlastní hrdinské masky.
Další výzva byla pro opravdu bystré objevitele. Čekalo nás pátrání, soustředění a pořádné přemýšlení. Některým už se málem kouřilo z hlavy, ale nakonec se podařilo všechno ukryté najít!
Další dobrodružný den je za námi. Zítra naše výprava vrcholí!

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR ZLÍN, číslo 114, termín: 24. 8. - 28. 8. 2026, téma: VÝPRAVA ZA ZÁZRAKY, den třetí.
Jsme v polovině našeho dobrodružství a z táborníků se pomalu stávají opravdoví objevitelé!
Dnešní den jsme odstartovali přesunem do lesního parku, kde čekalo velké pátrání. Táborníci hledali, objevovali, běhali a rozhodně se při tom nenudili. Někteří se pořádně zapotili, ale jejich vytrvalost se vyplatila – nakonec jsme poznali vítěze!
Po cestě jsme si užili i trochu zábavy. Naše výprava pokračovala v duchu objevování přírody.
Po obědě jsme se pustili do tvoření a vznikaly krásné výrobky, které si táborníci mohli odnést na památku.
Odpoledne už ale znovu patřilo týmovým výzvám. Každý tým chtěl ukázat, co v něm je, a síly se měřily opravdu naplno. Jedna z dalších výzev byla dokonce tak vyrovnaná, že skončila remízou!
Polovina výpravy je za námi, ale to nejlepší nás teprve čeká!

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR ZLÍN, číslo 114, termín: 24. 8. - 28. 8. 2026, téma: VÝPRAVA ZA ZÁZRAKY, den druhý.
Naši malí objevitelé jsou zpátky a hned ráno bylo jasné, že dnes rozhodně nebude nouze o pořádnou dávku dobrodružství!
Nejdříve jsme si zopakovali jména našich objevitelů a pak už hurá ven – čekala nás další výprava, která prověřila naši rychlost, obratnost, postřeh i důvtip. Souboj týmů byl napínavý až do posledních chvil a všichni do toho dali opravdu všechno!
Po pořádném výkonu přišel čas na trochu volnější objevování. Trampolíny, houpačky a prolézačky byly ideálním místem, kde vybít zbytek energie a pořádně si zařádit.
Odpoledne jsme se přesunuli k tvoření. Zručnost našich objevitelů se ukázala naplno a vznikla spousta povedených zvířátek.
Na závěr nechyběla oblíbená zábava, při které si táborníci procvičovali svou objevitelskou šikovnost.
A najednou je konec dne! Rodiče už si přicházejí pro své malé objevitele, takže … zítra budeme pokračujeme v naší výpravě za zázraky!

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR ZLÍN, číslo 114, termín: 24. 8. - 28. 8. 2026, téma: VÝPRAVA ZA ZÁZRAKY, den první.
Odstartovala další velká táborová výprava! Tentokrát jsme se vydali za zázraky a z našich táborníků se postupně stávají opravdoví objevitelé.
Přivítali jsme nové i známé tváře, seznámili se a pak už nic nebránilo tomu vyrazit za prvním dobrodružstvím. Čekalo nás dopoledne plné pohybu, smíchu, rychlosti a postřehu. Děti si pořádně protáhly tělo, prozkoumaly okolí a užívaly si první společné chvíle venku.
A protože správný objevitel musí umět nejen rychle reagovat, ale také si poradit v každé situaci, přišla na řadu i pořádná dávka týmového ducha a soustředění.
Po obědě jsme trochu zvolnili tempo a pustili se do tvoření. Vznikaly krásné snové sítě, obrázky a nechyběl ani prostor pro další dovádění venku.
První den utekl jako voda a naše výprava teprve začíná!

DĚTSKÁ SKUPINA MRAVENIŠTĚ SLUŠOVICE

Bob a Bobek
„Co to tamhle v dáli letí? To je kouzelný klobouk a míří přímo k nám!“ Co v něm asi bude? Koukají z něj dvě dlouhé uši, to jsou přece Bob a Bobek! Že tyhle dva bílé králíky ještě neznáte? Nevadí, tento týden je společně objevíme. Otevřeli jsme knížku, listovali jejich příběhy a zjišťovali, co všechno ti dva uličníci rádi provádějí.

Klobouk kouzelníka Pokustona
„Děti, zmizel nám klobouk! Co budeme dělat?“ Naše cesta přece nemůže skončit jen proto, že nemáme v čem cestovat dál. Nesmutněte, vyrobíme ještě lepší! Děti poctivě vybarvovaly bílé papíry pastelkami, dokud nevznikly další krásné klobouky kouzelníka Pokustona. Tentokrát si králíci měli z čeho vybírat, nezůstalo totiž jen u jednoho.

Ranní rozcvička
„Vstávat a cvičit! Ale proč? Protože je ráno!“ Přesně takhle začíná každý den našich dvou uličníků. Z klobouku se ozval známý hlas a bylo jasné, že žádné lenošení nebude. Než se Bob a Bobek vydají na cestu, musí pořádně protáhnout tlapky. Vyskočili jsme z pelíšků, rozhýbali těla jako správní králíci a vyzkoušeli, jestli ranní rozcvičku zvládne celá naše parta.

Králíci z plastelíny
„Bobku, já mám nápad! A bude to bolet?“ zeptal se opatrně menší z králíků. Tentokrát žádná kulišárna nebolela. Bob totiž dostal strach, aby se na jejich veselá dobrodružství nezapomnělo, a tak vymyslel, že si vytvoří vlastní sochu. Vzali jsme měkkou plastelínu, tvarovali dlouhé uši i malé čumáčky a vymodelovali věrné kopie našich dvou králíků.

Cesta kolem světa
„Bobku, kam to vlastně letíme? Nevím, Bobe, ale hlavně že to létá!“ Náš týden plný králičích kulišáren a cestování je u konce. Naposledy jsme zamávali kouzelnému klobouku, zamáčkli slzu a vydali se s Bobem a Bobkem na závěrečnou výpravu. Každý z nás dostal na památku krásnou omalovánku, aby si mohl naši králičí výpravu vybarvit ještě doma.

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR ZLÍN, číslo 108, termín 17. 8. - 21. 8. 2026, téma: MINECRAFT - KOSTIČKOVÁ SMRŠŤ, den pátý - poslední.

Poslední den tábora se věnujeme opravám rozbitého portálu a tvoříme odsidiánové bloky z materiálu, který jsme získali včera. Děti, kterým se z tvoření dělá mdlo, jdou ven trénovat fotbal, aby mohli Oveskasovi ukázat své dovednosti. Když máme dosti bloků na opravu portálu, vyrážíme do lázní, abychom ze sebe smyli špínu Netheru a neudělali si odpoledne před youtuberem ostudu. V lázních se zdržíme až do oběda. Po obědě chvíli odpočíváme, pak už je ale čas trochu uklidit a udělat prostor pro návštěvu a jde se zprovoznit portál. Portál se po několika jiskrách z křesadla konečně chytá a my skrz něj voláme na druhou stranu Oveskase, který tam na nás už jistě čeká. A opravdu se za chvíli v portálu Oveskasova hlava objevuje. Po krátkém seznámení a společném focení děti berou Oveskase ven a hned ho vyzívají k fotbalovému zápasu. Kulatý balón a kostičkový svět nejdou zcela k sobě, přesto ale Oveskas výzvu přijímá a zápas ve fotbale proběhne. Poté už je čas přesunout se dovnitř a předat dětem odměny a diplomy za účast na táboře, součástí je také autogramiáda. Den znovu rychle utekl, my se loučíme a postupně procházíme skrz portál zpět do Overworldu za rodiči. Portál ale dobře uschováme a budeme čekat, až nás další dobrodružství zavolá zpět.